na Blog.cz

Čau-čau (Chow Chow)

Čau-čau je plemeno služebních a společenských psů. Čau-čau je známé z Číny již z dob dávnověku.

ANGLICKÝ NÁZEV:
Chow Chow
PŮVOD:
Předpokládá se, že v minulosti Čau-čau sloužili tibetským budhistům k hlídání stád lam ve vysokohorských klášterech. Dle nálezů jejich předkové byli Mastifové a severská plemena psů. Čau-čau je jediný pes s černým jazykem, což jej sbližuje s medvědem, kterému se v dnešní době velice podobá. Číňané kdysi maso Čau-čau na několik způsobů upravovali a velice rádi jedli. V roce 1780 byli psi tohoto plemene poprvé přivezeni do Velké Británie a umístěni do zoologické zahrady. Pokládali je za velmi zuřivé a vzteklé, třebaže v základě je Čau-čau přítulný a oddaný. V roce 1895 vznikl Klub milovníků Čau-čau. V současné době jsou psi Čau-čau, zvláště jejich krátkosrstý druh, velice oblíbeni ve Velké Británii i v USA.
POPIS:
Čau-čau je silný pes, kompaktní a úměrné postavy. Hlava je velká, s plochou lebkou a zatáhnutým přechodem z čela na čumák. Čumák je přiměřeně dlouhý, široký v celé své délce. Dáváme přednost černému čenichu nosu, avšak v závislosti na zbarvení může mít i světlé zbarvení nebo být v odstínu barvy. Jazyk má černě-šedou barvu, uši jsou malinké, nakloněné dopředu. Ocas je vysoko nasazený, leží na hřbetu.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 48 až 56 cm.
Fena má v kohoutku 46 až 51 cm.
VÁHA:
V rozmezí 21 až 32 kg.
SRST:
Existují dva druhy Čau-čau: dlouhosrstí a krátkosrstí. U dlouhosrstých je srst vydatná, trčící, přepychová a dlouhá. U krátkosrstých je krátká a přiléhající k tělu. Přiznané zbarvení musí být souvislé a jednobarevné. Čau-čau je barvy černé, hnědé, modré, krémové, červeně-rezavé, krémové do téměř bílé.
PLEMENO:
FCI V. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 5 - Asijský špic a příbuzná plemena.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
CHW
ČÍSLO STANDARDU:
205 / 20.02.1989 (Čína)

Bernský salašnický pes (Berner Sennenhund)

Bernský salašnický pes je celosvětově oblíbený pes. Známý již ze středověku. Je nejpopulárnější ze všech alpských psů Švýcarska.

ANGLICKÝ NÁZEV:
Berner Sennenhund; angl.: Bernese Mountain Dog
PŮVOD:
Známý již ze středověku. Je nejpopulárnější ze všech alpských psů Švýcarska. Odvozuje se od římských Molossů a místních pracovních psů. V horských oblastech Švýcarska byl po dlouhá staletí pomocníkem pastevců, hlídačem stád, honákem i tahounem. Dnes výborný společenský a rodinný pes, který dokáže i hlídat.
POPIS:
Vyšší střední pes mohutné stavby těla, výška v kohoutku je 58 až 70 cm, hmotnost okolo 45 kg. Pevná kostra je tělo obdélníkového formátu (9:10), má rovný hřbet a hluboký hrudník, dosahující alespoň k loktům. Hlava se značí silnou lebkou a středně dlouhým čumákem. Přechod od čela k čumáku je hluboký. Oči tmavé, mandlového tvaru, uši středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkové. Ocas dlouhý, sahající až pod hlezna, bohatě osrstěný. Nemusí být ohnutý nebo zatočený na záda. Tlapy jsou krátké a kompaktní. Srst volná, docela dlouhá, může být mírně zvlněná. Zbarvení černé s rezavým nádechem (na šíji, nad očima, tlapách a hrudi) s bílými znaky.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 64 až 70 cm, ideal je 66 až 68 cm.
Fena má v kohoutku 58 až 66 cm, ideal je 60 až 63 cm.
VÁHA:
Kolem 45 kg.
SRST:
Srst je hustá, volná, celkem dlouhá, většinou mírně zvlněná. Zbarvení černé s rezavým nádechem (na šíji, nad očima, tlapách a hrudi) s bílými znaky.
CHARAKTER:
Velice nádherný a chytrý pes, s charakterem budoucího dříče. Povaha odpovídá ušlechtilému zevnějšku, je tichá, klidná, jemná, k pánovi a jeho rodině velmi přátelská a oddaná, k cizím spíše uzavřená. Veškerá výchova musí probíhat bez sebemenšího náznaku hrubosti, jinak se pes stává plachým. Někdy je chován i jako příjemný společník. Na celém světě získal popularitu jako nádherný výstavní i domácí pes, oddaný přítel a miláček rodiny. Dobře se snáší s dalšími domácími zvířaty. Klidný, dobromyslný a vlídný pes. Je sebejistý, nebojácný, přátelský ke všemu živému. Přesto z něj lze vychovat i dobrého hlídače.
Měl by být celoročně ubytován venku, neboť potřebuje dostatek prostoru. Jeho výchova není náročná.
PÉČE:
Srst vyžaduje pravidelnou, i když časově ne příliš náročnou péči.
PLEMENO:
FCI II. - Pinčové a knírači, molossoidní.
Skupina 2 Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi.
Sekce 3 Švýcarští salašničtí psi.
Bez pracovních zkoušek.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
BSP
ČÍSLO STANDARDU:
45 / 1993 (Švýcarsko)

Čivava je rychlý, odvážný, živý a pohotový pes, s velikým srdíčkem. Je velice oddaná svým chovatelům, přesto však nadmíru smělá. Čivava je nejmenší pejsek na světě.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Chihuahua; čes.: Čivava
PŮVOD:
Čivava je považován za nejmenšího čistokrevného psa na světě. Svým jménem nese název největšího státu Mexika - Chihuahua.
Předpokládá se, že tito malí pejsci žili v dávných dobách divočině a byli obdivováni již Aztéky. Až v 9. století v době Toltecké civilizace byli chyceni, domestifikováni a šířeni místními obyvateli. Představitel tohoto malého pejska - hračky, nazvaný Techichi, který žil ve městě Tula, sloužil jako vzor ke zdobení místní městské architektury. Tyto sošky jsou dnešní Čivavě velmi podobné.
V Evropě získala Čivava oblibu zejména díky italské zpěvačce Adelaine Patti, které v roce 1890 prezident Mexika věnoval tohoto malého pejska, ukrytého v kytici květů. Dalším známým příznivcem Čivavy byl Ksavy Kjuga, ředitel tanečního souboru, populárního ve 40. letech 20. století, který s malou čivavou v podpaždí často dirigoval. V současné době využívají specialisté, kteří se zabývají chovem Čivavy, také odebírání psů amerického původu.
POPIS:
Jde o plemeno malých společenských psů.
Čivava je droboučký pejsek, kompaktního těla. Důležitým znakem je lebka ve tvaru jablka a jeho poněkud delší ocas, nesený velice vysoko, buď zakřivený nebo zformovaný do půlkruhu, s konečkem směřujícím k bedrům. Délka těla mírně převyšuje jeho výšku v kohoutku. Nicméně je, obzvláště u psů, požadovaný tvar těla do čtverce. U fen je však z důvodu funkce reprodukce mírně delší tvar těla povolen.
Čivava má kulatou lebku, ve tvaru jablka, což je pro toto plemeno charakteristickým znakem (preferuje se bez lupínku, ačkoliv malý lupínek na hlavě je povolen). Stop je dobře značený, široký a hluboký. Nos je mírně kratší, směřující mírně nahoru, povolen v jakékoliv barvě. Čenich je krátký, z pohledu ze strany rovný, široký v kořeni, ke konci se zužuje. Rty má mírné, dobře uzavřené. Líce jsou jen mírně vyvinuté. Oči jsou velké, velmi výrazné, avšak nevyčnívají, upřednostňovány jsou tmavě zbarvené. Světlé oči jsou přípustné, ne však požadované. Uši má velké, vzpřímené, široce otevřené, u kořene široké, postupně se zužují k jejich mírně kulatému konci. Ve stavu odpočinku jsou nakloněné do úhlu 45 stupňů. Krk je mírně klenutý, střední délky, u psů je silnější, než u fenek., vždy však bez laloku. U dlouhosrsté Čivavy je přítomnost bohatého "límce" kolem krku vysoce žádaná. Tělo má kompaktní, dobře stavěné, s jen mírně značeným kohoutkem. Záda jsou krátká a jemná. Hrudník je široký, hloubkou dosahuje až k loktům. Volné či ochablé břicho je povolené, ne však požadované. Ocas je vysoko posazený, vzhledem rovný, mírné délky, u kořene široký, směrem ke konci zašpičatělý. Držení ocasu je důležitým znakem plemene. Jeho osrstění závisí na druhu plemene, je však vždy v souladu se srstí na těle. Srst u dlouhosrsté Čivavy vytváří na ocase krásný "chochol". Stylem chůze je Čivava aktivní, kroky má dlouhé a pružné, s dobrým dosahem. Z pohledu zezadu by se měly zadní nohy pohybovat navzájem jedna k druhé téměř rovnoběžně. Pohyb je však vždy volný a pružný, se vzpřímenou hlavou, bez viditelného úsilí.
VÝŠKA:
Čivava má v kohoutku v rozmezí 15 až 23 cm. (Standard FCI výšku neuvádí.)
VÁHA:
Čivava má ideální hmotnost v rozmezí 1,5 až 3 kg. Jedinci vážící nad 3 kg jsou diskvalifikováni.
SRST:
Čivava má 2 druhy srsti:
1.)krátko-srsté: Srst je krátká, všude po těle těsně přiléhající. Pokud zde existuje podsrstí, je srst poněkud delší. Řídká srst na krku a břiše je povolena. Je mírně delší na krku a ocasu, kratší v obličeji a na uších. Srst je lesklá, její struktura je měkká. Bezsrstí psi nejsou tolerovaní.
2.)dlouho-srsté: Srst by měěla být jemná a hedvábná, hladká nebo mírně zvlněná. Požadované je ne příliš husté podsrstí. Srst je delší, na uších, krku, zádi, na zadní straně zadních i předních noh, na tlapkách a na ocase. Psi s dlouhou vlající srstí nejsou akceptováni. Zbarvení je přípustné všech barev, ve všech možných odstínech.

CHARAKTER:
Čivava je rychlý, velmi odvážný, živý a pohotový pes. Je velice oddaná svým chovatelům, přesto však nadmíru smělá. Dává přednost společnosti psů i lidí. Pokud ji dráždíte, může pokousat Vás i Vaše dítě. V základě je však Čivava nádherným společníkem a nenahraditelným přítelem pro milovníky maličkých psů.
PÉČE:
Čivava má srst ne péči nenáročnou - stačí ji občas měkkým kartáčkem vykartáčovat. Občas mívá nehezké stopy po slzách, proto ji pečujte o oči speciálními kapkami. Čivava je velice citlivá na zimu a průvan, proto se o ni během zimních měsíců ohleduplně starejte.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Čivava se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 6 - Společenští psi.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
CHI
ČÍSLO STANDARDU:
218/ 23. 06. 2004 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
24. 03. 2004

Jahodový koktejl

------------------------------------------------------------------------------------------------

Alice